Neprosím o zázrak – Pane, nýbrž o sílu pro všední den.
Nauč mne umění malých kroků.
Učiň mne důvtipným a vynalézavým, učiň mne jistým, abych si uměl správně rozdělit svůj čas.
Daruj mi jemný postřeh, abych pochopil, co je prvořadé a co druhořadé.
Prosím o sílu pro kázeň a míru, abych životem jen neproklouzával, ale abych si běh dne rozumně rozdělil, abych si všímal záblesků světla a výšin a abych si tu a tam našel čas pro umělecký prožitek.
Dej mi poznat, že blouznění, ať o minulosti nebo budoucnosti, nepomáhá se posunout dál. Pomoz mi, abych to nejbližší činil co nejlépe a nynější chvíli poznal jako nejdůležitější.
Ochraň mě před naivní vírou, že v životě musí jít všechno hladce. Daruj mi střízlivé poznání, že těžkosti, porážky, neúspěchy a zklamání jsou samozřejmým doplňkem života, kterým rosteme a zrajeme.
Připomeň mi, že srdce se často staví proti rozumu. Pošli mi v pravou chvíli někoho, kdo má odvahu říci mi pravdu s láskou.
Dej mi denní chléb pro tělo a duši, projev tvé lásky, přátelskou ozvěnu a alespoň občas prožitek, že mne někdo potřebuje.
Vím, že se mnohé problémy vyřeší tím, že se nic nedělá, dej mi, abych uměl čekat.
Ať vždy nechám tebe i ostatní domluvit. Nejdůležitější věci si člověk neříká sám sobě, ale jsou mu řečeny.
Víš, jak velice potřebujeme přátelství. Dej, abych této nejkrásnější, nejobtížnější, nejriskantnější a nejjemnější záležitosti života dorostl.
Vnukni mi pravou chvíli , abych ve správném okamžiku odevzdal balíček dobra – se slovy nebo bez nich – na správném místě.
Ochraňuj mne před strachem, že bych mohl promarnit svůj život.
Nedávej mi to, co si přeji, ale to, co potřebuji.
Nauč mne umění malých kroků.
Antoine de Saint-Exupèry