Přimkněte se k Hospodinu, svému Bohu, jak jste činili dodnes. (Joz 23,8)
Ne že bychom mohli tuto způsobilost přičítat sami sobě na základě toho, co je v nás; naše způsobilost je od Boha. (2K 3,5)
Pokud něco doposud děláme, proč vyzývat, abychom to dělali? Izraelci přece získali zemi právě díky přimknutí se k Hospodinu. Ale Jozue je vede k novému rozhodnutí. Žádný vztah nežije samospádem. Každé přimknutí k Hospodinu či k člověku nás jen přivádí k dalšímu rozhodnutí, zda se znovu přimknout, nebo dál jít sám. Jen tak je vztah s Bohem i s člověkem živý, napínavý a přitažlivý. Vztah žijící jen z minulých zkušeností přestává inspirovat a začíná nudit.
Nuže, chlapi, opusťte své minulé jistoty a přimkněte se znovu ke své ženě. Ženy, přimkněte se znovu ke svým mužům. Přimkněme se znovu k Hospodinu, svému Bohu, i k jeho lidu, jak jsme činili dodnes.
Hospodine, uč nás obnovovat naši lásku k tobě i k lidem, jak to činíš ty.